Kaple sv. Liboria ve Stradonicích

Kaple sv. Liboria a hřbitov ve Stradonicích

V místě dnešní kaple původně stávala kaple dřevěná. Roku 1721 byla kaple zvětšena a v letech 1834 – 1835 došlo k zásadní přestavbě celého objektu. Stavbu, kterou dnes můžeme spatřit, projektoval Antonín Jiruš, coby tehdejší ředitel stavebního úřadu fürstenbergského panství.

Jedná se o jednolodní obdélníkovou stavbu s obdélníkovým presbytářem, osvětlenou šesti jednoduchými okny zaklenutými do oblouku s mřížovím a dvěma rozetovými okny ve štítech. Budova je orientována v ose východ – západ.

Torzo vybavení, které se dochovalo, pochází z konce 19. století. Obraz na hlavním oltáři je dílem Emanuela Dítěte. Varhany na kůru postavil varhanář Ferdinand Guth z Čisté u Rakovníka. Nad stavbou ční zvonová věžička, vybavená dvěma zvony. První, umíráček, je na plášti opatřen dvojicemi andílků a křížů s Kristem. Druhý je bez jakékoli reliéfní výzdoby. Ani jeden ze zvonů nenese letopočet ani název zvonařské dílny, kde byly ulity.

Zdejší hřbitov byl zřízen v roce 1721.

 Zhruba v polovině 19. století byl celý starý hřbitov reorganizován a dostal členění, které zhruba spatřujeme dodnes. O tuto změnu se zasloužil tehdejší řídící učitel v Nové Huti Vácslav Dvořák.

Ústředním bodem hřbitova je patronátní kříž, který v roce 1864 věnoval tehdejší majitel fürstenberského panství kníže Max Egon Fürstenberg. Dále se zde dochovala celá řada cenných kamenných náhrobků i litinových náhrobních desek. Tyto pocházejí dílem z nižborských a dílem z jáchymovských železáren.

Osoby, které zde leží, jsou správcové nižborského zámku, techničtí vedoucí a úředníci nižborských železáren, správci a sládkové pivovaru v Nižboru, vrchnostenští úředníci, lesní správci, lékaři, ale i kněží, legionář, ruský voják z II. světové války, mlynáři, továrníci, sedláci a v neposlední řadě učitelé a spisovatel František Nepil.

Stradonický hřbitov je cenným dokladem historie našich obcí a života našich předků, o který je třeba náležitě pečovat a chránit jej.