Pod vrchem Hradištěm, necelé dva kilometry východně od Nižboru na pravém břehu Berounky, leží nevelká obec Stradonice. Její historie zůstává neoprávněně ve stínu proslulého hradišťského oppida (viz prehistorie). Stradonice jsou dozajista nejstarším osídleným místem na celém Nižborsku. V historii této vesnice setkáváme s mnoha skutečnými sedláky, nejen chudými rolníky. Tato skutečnost poznamenala celé dějiny obce, v dobrém i ve zlém. I přesto, že je dnes okolí obce zaplaveno rekreační výstavbou, Stradonice samotné si až na některé menší zásahy dodnes uchovaly původní selský ráz. Někdejší grunty, nepravidelně soustředěné kolem návsi, zůstávají němými svědky života jejich bývalých majitelů.
První zmínka o vsi pochází z roku 1227, kdy patřily svatojiřskému klášteru v Praze, ale jsou však s největší pravděpodobností mnohem starší. Od roku 1382 se obec stává nedílnou součástí nižborského panství. K obci patřila i vzdálená hájovna s panským dvorem na levém břehu řeky u Hýskova (samota Krkavčí hora - čp. 1 a 2). Roku 1685 byla ve Stradonicích postavena kaplička, kolem které vrchnost nechala roku 1721 založit hřbitov, jenž sloužil pro celé Nižborsko. Roku 1846 dřevěnou kapličku nahradil zděný kostelík sv. Liboria.
Po zrušení poddanství v roce 1848 ve Stradonicích hospodařilo deset velkých sedláků a osm chalupníků. Během druhé poloviny 19. století tu vznikla vrstva tzv. kovorolníků, dělníků pracujících v okolních hutích a přilepšujících si na malé výměře polností (záhumenky). Život v obci byl velmi klidný a jednotvárný. Tuto jednotvárnost narušila až stavba velké restaurace Klamovka v roce 1904 (čp. 3). Roku 1906 zde vznikl Sokol, o rok později Dělnická tělocvičná jednota. Relativní poklid skončil s dobou nacistické okupace. Řada lidí se zapojila aktivně do odboje. Devět z nich, včetně starosty, to zaplatilo životem. Vzhledem k nepočetnosti tak malé vsi šlo o obrovské ztráty.
Krátce po roce 1948 postihla obec kolektivizace zemědělství. Tehdy zde žilo 11 sedláků s výměrou nad 10 ha půdy. Šest z nich bylo postaveno před soud v politickém procesu. Avšak jednotné zemědělské družstvo, nátlakem ustavené počátkem padesátých let, se nakonec rozpadlo. Všechny pozemky převzalo roku 1961 Státní rybářství Nižbor, později JZD Beroun. Následný postupný úbytek obyvatel a změna jejich sociálního zařazení v neprospěch zemědělství jen potvrdily velké změny, které ostatně zasáhly většinu obcí v republice. Roku 1976 byly Stradonice připojeny k Nižboru, pod jehož správou zůstávají dosud.
V současné době mají Stradonice 362 obyvatel, zhruba 163 rodinných domů a 200 rekreačních objektů Mezi jejich majitele patřil i známý spisovatel František Nepil (1929-1995).