Antonín Hasal

Armádní generál, příslušník prvního, druhého i třetího odboje. Narodil se v rodině železničního zaměstnance (čp. 18), v Nižboru vychodil obecnou školu. Poté absolvoval rakouskou kadetní školu a do civilu odešel v hodnosti poručíka. Roku 1914 odjel za příbuznými do Ruska, kde jej zastihla první světová válka. Hasal neváhal a okamžitě vstoupil do legendární České družiny, zárodku čs. legií v Rusku. Během bojů s Němci a ruskými bolševiky se několikrát vyznamenal, takže do vlasti se vrátil v roce 1920 již jako velitel pluku. O osm let později si připnul generálské hvězdičky. Velel různým útvarům, naposledy III. armádnímu sboru v Brně. Po okupaci Československa se zapojil do vojenského odboje, roku 1940 prchá přes hranice do exilu. V Londýně se uplatnil jako vojenský poradce presidenta E. Beneše. Právě tehdy začal používat pseudonym Nižborský. Po podepsání moskevské smlouvy v roce 1943 se podílí na ustavení prvního čs. sboru v Sovětském Svazu a o rok později se stává velitelem osvobozených území. Po návratu do Prahy přejímá do správy ministerstvo dopravy. Teprve v roce 1946 opět nastoupil do Benešovy vojenské kanceláře jako vedoucí. Ihned po komunistickém převratu se rozhodl pro exil. Již podruhé v životě. Emigroval do Spojených států amerických, kde vláda využila jeho znalosti vojenského poradce pro východní Evropu.
Prezident republiky Václav Havel mu in memoriam udělil roku 1996 nejvyšší státní vyznamenání - Řád bílého lva.